Aktuální teplota -0.1°C, vlhkost 99.9% Aktuální teplota přehrady 15.938°C On-line webkamera Rezervace ubytování

Tipy na výlet

VODNÍ PARK Camp Bítov

Vodní park v Campu Bítov je v provozu v měsících červenec a srpen. Proto si nenechte ujít koupání v křišťálově čisté vodě. K dispozici jsou - brouzdaliště pro děti, relaxační bazén s masážními prvky a bublinkovou masáží, dojezdový bazén s klouzačkami i větší bazén, kde si lidé mohou zaplavat.

Camp Bítov má velmi příjemnou polohu přímo na břehu Vranovské přehrady. Přístup k vodě je cca 50 m, pouhý 1 km od campu se nachází zřícenina hradu Cornštejna, kde se v létě konají divadelní představení s ukázkami soubojů s historickými zbraněmi.

V campu Bítov jsou Vám k dispozici půjčovny sportovních potřeb, horská kola, ping-pong, beach volejbal atd. Také rybáři určitě nebudou zklamáni. Bítovské zátoky se mohou pochlubit unikátními úlovky. Do areálu campu můžete i se svými čtyřnohými miláčky.

Více informací
VODNÍ PARK Camp Bítov
 

Lodní doprava Vranov s.r.o.

Společnost LODNÍ DOPRAVA VRANOV, s.r.o., která po dlouhé 14-ti leté odmlce obnovila v roce 2006 lodní dopravu na Vranovské přehradě, provozuje lodě Valentýna, Viktorie a Poseidon.

Loď Poseidon plula v Praze na Vltavě ve společnosti Evropská vodní doprava, s.r.o. Pořízením této větší lodi si společnost slibuje zlepšení služeb a hlavně prodloužení sezóny. Loď je vybavena topením a klimatizací. Na lodi je velký bar.Díky topení plánujeme provádět s touto lodí plavby po celý rok. Loď Poseidon se svou délkou 32,10m a šířkou 5,40 m stala největším plavidlem nejen na Vranovské přehradě, ale i na celé Moravě.

Při plavbě si můžete prohlédnout, kromě nádherné krajiny, také nespočet chat, které lemují oba dva břehy přehrady. Na konci přehradního jezera se nachází zařízení pro vodárenský odběr pitné vody.

Více informací
Lodní doprava Vranov
 

Vranov nad Dyjí

Obec Vranov nad Dyjí se nachází v malebném údolí řeky Dyje. Dominantou obce je zámek, který se vypíná na 76 metrů vysoké skále. Obec má výrazně rekreační charakter jednak díky vyhledávané Vranovské přehradě a současně díky poloze obce na okraji Národního parku Podyjí.

Vedle zámku je ve Vranově řada dalších historických památek. Morový sloup na náměstí, kostel Nanebevzetí Panny Marie, rotunda u kostela nebo sochy na okraji obce. K vidění jsou zde i tři objekty lehkého opevnění z let 1936 - 1938 v zrekonstruovaném stavu. Pevnůstky které byly součástí obranné linie mají nainstalovánu dobovou výzbroj a při zvláštních příležitostech bývají průvodci oblečeni do dobových uniforem československé armády.

Avšak největší dominantou obce je bezesporu státní zámek Vranov nad Dyjí. Je to další objekt, stejně jako hrad Bítov a Znojemský hrad v soustavě obranných hradů podél hranice s Rakouskem. První zmínky o původním hradu pochází z roku 1100, kdy byl ve vlastnictví znojemských knížat.

Více informací
Vranov nad Dyjí
 

Státní zámek Vranov nad Dyjí

Barokní zámek byl původně vybudovaný jako jeden z prvků podyjské obranné soustavy při jižní hranici země. První písemný doklad o jeho existenci najdeme už v Kosmově kronice (k roku 1100). Zpočátku to byl královský majetek. V 15. století ho získal bohatý a mocný rod Lichtenburků, v průběhu 16. století se tu střídali v krátkých intervalech různí majitelé jako například Ditrichštejnové, Štrejnové ze Švarcenavy, Čertorejští, Meziříčtí z Lomnice ap. Za třicetileté války hrad obléhali a poškodili Švédové a zkázu pak dovršil rozsáhlý požár v roce 1665.

Po částečném zničení hradu v roce 1665 zahájili tehdejší majitelé Althannové podle plánů Johanna Bernharda Fischera z Erlachu přestavbu na barokní zámek.

Zámek se nachází v západní části Národního parku Podyjí a je národní kulturní památkou. Návštěvníkům nabízí prohlídku autentických barokních interiérů sálu předků a kaple, ale přibližuje i kulturu vranovského zámeckého bydlení z konce 18. stol. a z celého 19. století.

Více informací
Státní zámek Vranov nad Dyjí
 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je největší a umělecko historicky nejvýznamnější vranovskou církevní památkou. Postaven byl již v první polovině 13. století, v gotice zaklenut a rozšířen o dnešní sakristii.

Po vypálení a vydranocování Vranova Švédy v roce 1645 došlo k jeho postupné přestavbě v barokním duchu, o kterou se kolem roku 1685 a po celé 18. století zasloužili patronové farnosti hrabata z Althannu.

Z bohatého vybavení interiéru kostela zaujme mimo jiné románsko – gotická křtitelnice, sochy sv. Máří Magdaleny a sv. Petra z doby kolem roku 1770, dále postranní rokokový oltář z druhé třetiny 18. století s obrazem sv. Jana Nepomuckého z okruhu F.A. Maulbertsche nebo dva barokní obrazy z první třetiny 18. století, umístěné v štukových rámech presbytáře a znázorňující scény ze života Panny Marie.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
 

Národní park Podyjí

Národní park Podyjí je dosud jediným moravským národním parkem. Byl vyhlášen ke dni 20. března 1991 nařízením vlády ČR č. 164/1991 Sb. v nejcennějších oblastech bývalé CHKO Podyjí (tato CHKO byla vyhlášena roku 1978 na rozloze 103 km2). Národní park Podyjí je se svou rozlohou nejmenším národním parkem v České republice. Na dolnorakouské straně na něj navazuje Národní park Thayatal.

Jeho celková rozloha je 63 km2. Nejvyšší bod má nadmořskou výšku 536 m n. m. Nejnižším bodem je 207 m n. m. Park je zalesněn z 84 %, kromě běžných lesních porostů se zde vyskytují mnohé vzácné dřeviny a hlavně endemický jeřáb muk hardeggský.

NP Podyjí se rozkládá podél řeky Dyje protékající 40 km dlouhým, hlubokým meandrovitým údolím mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na jihovýchodním okraji NP se na spojnici Znojmo - Hnanice nalézá unikátní pásmo stepních vřesovištních lad.

Více informací
Národní park Podyjí
 

Hrad Bítov

Bítov založil český kníže Břetislav I. nad soutokem řek Želetavky a Dyje kolem roku 1055 v místě původního hradiska. Hrad ovládal velkou část jihozápadní Moravy a byl královskou pevností chránící jižní hranici státu před vpády z Rakous.

Vystřídaly se zde rody Lichtenburků (1307–1572), kteří budují kamenné opevnění s věžemi, a Jankovských z Vlašimi (1612–1755), kteří přestavují hrad v duchu renesance a zakládají hradní zbrojnici. Dalším rodem jsou Daunové (1755–1904), za nich hrad dostává dnešní novogotickou podobu. Nejznámější z nich, Leopold hradbě Daun, držitel Řádu zlatého rouna a polní maršálek Marie Terezie. Následovali Haugwitzové z Náměště nad Oslavou (1904–1906), dědicové Daunů. Většinu zděděného majetku stěhují z Bítova právě na Náměšť nad Oslavou.

Posledním majitelem byl baron Jiří Haas z Hasenfelsu (1912–1945), majitel porcelánky Haas a Czjzek ve Slavkově u Karlových Varů a zakladatel jedné z prvních soukromých ZOO u nás. Obohatil hradní zoosbírky o 49 kusů vycpaných psů, největší sbírku svého druhu na světě.

Více informací
Hrad Bítov
 

Zřícenina Cornštejn

Cornštejn (německy Zornstein) je zřícenina lichtenburského hradu nacházející se na katastrálním území Bítov, asi 8 km severozápadně od městyse Vranov nad Dyjí v okrese Znojmo na Moravě. Německý původ jména hradu značí hněv (Zorn) a kamenný hrad (Stein). Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR. V roce 2008 byl hrad v anketě čtenářů MF DNES a iDNES.cz vybrán jako nejromantičtější místo na jižní Moravě.

Hrad stojí na vysoké skalnaté šíji mohutného říčního ostrohu řeky Dyje, nedaleko ústí Želetavky, půldruhý kilometr JV od hradu Bítov. Říční údolí pod hradem je z části zatopeno Vranovskou přehradou. Svahy v okolí hradu, porostlé teplomilnou lesostepní vegetací, jsou chráněny jako přírodní rezervace Cornštejn o rozloze 18,6 ha.

Roku 1576 se hrad Cornštejn jako součást bítovského panství dostal do rukou Štrejnů ze Švarcenavy, kteří však sídlo přestali udržovat a hrad proto postupně pustl. Od té doby zůstala z hradu Cornštejn pouze zřícenina, která má ale dodnes velké kouzlo. Proslavené jsou především daleké výhledy do krásné vranovské přírody. Romantické duše jsou tu obzvláště vítány!

Více informací
Zřícenina Cornštejn
 

Onšovské vodopády

Pod obcí Onšov teče malý potůček, který vytváří hlubokou rokli. V místech, kde přibírá menší pramen zleva, zhruba 400 metrů za vesnicí, se rokle rozšiřuje a začínají se objevovat první kaskády, některé až metr vysoké. Cestou dolů po proudu jsou kaskády stále větší a podloží potoka se mění, končí rula a nastupuje pevnější fylit a svor. Objevuje se první vodopád vysoký téměř 2 metry. Pár metrů pod ním se pak nachází hlavní Onšovský vodopád, který je vysoký 6 metrů.

Přístup k nejvyššímu vodopádu odshora z vesnice vyžaduje chůzi strmým terénem, občas je třeba přidržet se rukou. Pod nejvyšším vodopádem jsou ale další vodopády a cesta k nim je ještě náročnější. Postup po strmých stěnách je poměrně nebezpečný a vyžaduje opatrnost. Zhruba po 30 metrech následuje svislý vodopád vysoký 4 metry. Za ním další vodopád vysoký 2,3 metru. Další vodopád má výšku 4,5 metru.

Více informací
Onšovské vodopády
 

Videoprezentace Penzionu M /dovolená s dětmi Vranovská přehrada/

nahoru